ProfesorMarcoFrancescoPapagni—Bezpečnýprotokol
O periorálních a glabelárních vráskách, anatomii rizikových zón a o tom, proč je prevence chytřejší než honba za stoprocentní korekcí.
Marco Francesco Papagni je profesorem estetické medicíny na Univerzitě v Janově a profesorem i školitelem v prestižní milánské vědecké společnosti estetické medicíny Agorà, kde je zároveň členem jejího výkonného výboru. Ve své praxi se zaměřuje zejména na bezpečné protokoly v oblasti obličeje.
Periorální „čárové“ vrásky a glabelární „jedenáctky“ patří mezi nejobtížnější a zároveň nejrizikovější oblasti obličeje. Jeden špatný vpich může vést k embolizaci, nekróze nebo nepřirozenému výrazu na dlouhé měsíce.
Mohl byste nastínit základní principy bezpečného ošetření periorálních a glabelárních vrásek?
Periorální a glabelární oblast se vyznačují významnou vaskularizací v těsné blízkosti povrchu kůže a zároveň redukovanou tloušťkou podkožních anatomických vrstev. Použití tužších a zkřížených dermálních výplní v těchto oblastech představuje významné riziko pro krevní oběh. Nejbezpečnější přístup spočívá v řešení glabelární oblasti kombinací neuromodulace botulotoxinem a volné nebo minimálně zkřížené kyseliny hyaluronové, zatímco periorální oblast se léčí výhradně volnou nebo minimálně zkříženou kyselinou hyaluronovou.
Jaké jsou klíčové anatomické rozdíly mezi periorální a glabelární oblastí?
Obě oblasti mají významnou vaskularizaci a tenké podkožní tkáně. V glabelární oblasti je vhodné nejprve cílit na kontrakci svalů corrugator a procerus pomocí botulotoxinu; statické vrásky pak řešit biostimulanty nebo volnou kyselinou hyaluronovou. Použití botulotoxinu v periorální oblasti se nedoporučuje kvůli riziku asymetrií a nepřirozeného snížení svalové aktivity.
Jakou roli hrají předléčebná vyšetření?
Stárnutí kůže vede k jejímu ztenčení, což zvyšuje riziko kontaktu s vaskulárními strukturami. Ultrazvukové vyšetření má velký význam při ověřování stavu podkožních tkání, zejména pro detekci fibrózy, a při vyloučení reziduí dříve aplikovaných permanentních nebo semipermanentních materiálů.
Pokud je defekt výrazný, je strategicky lepší zajistit, aby pacient pochopil inherentní limity procedur a přijal částečné zlepšení, než tlačit léčbu na hranici bezpečnosti.
Jak vidíte vývoj technologie a materiálů v následujících letech?
V úsilí o stále bezpečnější estetickou medicínu je ideálním cílem předcházet klinickým problémům dříve, než je bude nutné následně řešit. Holistický přístup zahrnující anti-aging medicínu, nutriční suplementaci, mikroinvazivní preventivní terapie v dospělosti, antioxidanty a pokročilou dermokosmetiku může hrát klíčovou roli v prevenci problémů, které by jinak vyžadovaly pozdější zásah.
Periorální vrásky
Vznikají v důsledku tří odlišných jevů: vysoké dynamické aktivity svalu orbicularis oris, atrofie podkožní tukové tkáně a poklesu elasticity kůže. „U periorálních „čárových“ vrásek doporučuji vyhnout se botulotoxinu a preferovat revitalizační přípravky a/nebo volnou či slabě zkříženou kyselinu hyaluronovou,“ doporučuje Papagni.
Glabelární vrásky
Glabelární vrásky sdílejí stejné tři základní faktory jako periorální oblast. V této oblasti však lze glabelární hyperdynamiku oslabit nebo inhibovat botulotoxinem, aniž by došlo k narušení přirozené estetiky pacienta. „U glabelárních mimických vrásek je vždy vhodné začít snížením mimické aktivity botulotoxinem,“ uvádí profesor Papagni.
