TerezaHanusová—Sebepoznáníjakonovýkapitál
Koučka Tereza Hanusová o opouštění starých vzorců, dechu jako návratu do těla a o tom, proč bychom neměli být obětí okolností.
Koučka Tereza Hanusová propojuje podnikání, mysticismus, krásu a tanec. Na osobních konzultacích, seminářích, ve svém podcastu i v umělecké tvorbě inspiruje lidi k tomu, aby dali svému životu smysl a stali se tou nejlepší verzí sebe sama.
Kdybyste teď psala dopis vašemu já před deseti lety, jakou jednu větu byste v něm zvýraznila?
Před deseti lety jsem byla v období, kdy jsem sice našla sama sebe, ale bylo to docela těžké, protože jsem tehdy stále víc poslouchala druhé lidi víc než sama sebe. Ta věta by zněla: neptat se druhých na to, co mám dělat, ale spíš se ptát každý den sama sebe a podle toho se řídit.
Co vás nejvíc překvapilo na cestě od korporátní kariéry k vlastnímu holistickému podnikání?
Překvapilo mě, že se dá kdykoliv změnit zaměstnání, kariéra nebo to, co člověk dělá, a že to vůbec nesouvisí s nějakou hodnotou toho člověka. Naopak to může být vždycky posun k lepšímu.
Jaký je největší blok, který lidem brání žít svobodně a s vášní?
V dnešní době jsou všichni pořád v hlavě, mají různé teorie a nikdy nejsou přítomní v životě jako takovém. Ten největší blok je v tom, že nikdo nic nedělá na sto procent. Kdyby každý dělal vše, co právě teď dělá, vždy se stoprocentní pozorností a přítomností, energie s vášní by se úplně změnila.
Kdybych opravdu milovala sama sebe, ale to myslím opravdu, co bych právě teď udělala?
Jakou jednoduchou každodenní praxi byste doporučila těm, kdo se cítí vyhořele?
Vrátit se do těla. Úplně jednoduchá věc, jak se můžu kdykoliv znova zpřítomnit, je dech. Dech je vždycky propojením s přítomným okamžikem. A pak je tu krásná otázka, která nás vytáhne z hlavy a spojí nás zpátky se srdcem: „Kdybych opravdu milovala sama sebe, co bych právě teď udělala?“
Máte nějaký denní rituál pro rovnováhu?
Mám svoji praxi, která každý den zahrnuje minimálně hodinu meditace, modliteb a soustředění jenom na duši. Pro moji práci je to důležité. Potřebuji zůstat v těch vyšších vibracích a být příčinou toho, co se v mém životě děje, ne obětí okolností.
